Feydeau veděl, jací jsme |
19. 3. 2017 |
Honza Švácha (Zpravodaj Wintrův Rakovník) | |
|
|
Dvojrozhovor Zpravodaji poskytli režiséři Divadýlka na dlani z Mladé Boleslavi Radek Kotlaba a Petr Havlík.
Proč jste se rozhodli inscenovat dvě hry v jednom představení? Radek Kotlaba: Protože jsou krátké. Feydeau napsal sedm krátkých aktovek z manželského života. Z nich jsme vybrali dvě, které zhruba časově dohromady odpovídají hodině a čtvrt, což je průměrná stopáž našich představení. Důvod tedy rozhodně není ideový, ale spíše technický.
Z jakého důvodu režírovali dva lidé? Nestačil by jeden? Petr Havlík: Nabídku režírovat jsem dostal od Radka Kotlaby. Dohodli jsme se, že si představení rozdělíme. Radek Kotlaba: Petr Matoušek režírovat nechtěl a Petr Havlík ano. Mně se jedna z Feydeauových aktovek líbila natolik, že jsem si ji chtěl udělat také. Dá se tedy říci, že nás ke zmíněné formě představení dovedly okolnosti.
Jak se takové představení zkouší? Zkoušeli jste každé představení zvlášť? Petr Havlík: Rozdělili jsme si zkušební dny a ze začátku jsme se s druhou partou ani moc neviděli. Až měsíc před generálkou jsme se společně sešli na jevišti a obě představení spojili.
Takže jste navzájem neviděli představení druhé skupiny až do této chvíle? Radek Kotlaba: Ne. Byly to vlastně dvě předváděčky. Petr Havlík: Samozřejmě své kolegy známe a víme, co od nich můžeme čekat, přesto se však jednalo o velmi příjemné překvapení. Radek Kotlaba: Říkali jsme si hned, že to půjde hezky dohromady. Že druhá skupina sice nejde stejnou cestou jako my, ale možná to bude tím lepší. Obě aktovky nejsou postaveny úplně stejně, je ovšem otázka, zda to tak vidí i jiní nebo jenom já. Že nejde o dva identické přístupy a že divák má možnost vidět dvě rozdílně pojaté věci. Jediné, co nás dlouhodobě spojovalo, byla skutečnost, že hrajeme v jedné scéně. Ta vznikla především Petrovou zásluhou. Přemýšlel jsem, jak to dohrajeme v tom, co po nich na jevišti zbyde a jak to vyřešíme bez velké přestavby.
Dopředu jste si tedy určili pouze to, jak bude vypadat scéna… Petr Havlík: Již před prvními zkouškami jsme si s Radkem sedli a vytvořili první návrh scény. Řekli jsme si, v jaké to bude době, jaká bude její stylizace, a z toho jsme vycházeli. Už od začátku jsem chtěl koberec, za tím jsem si stál. Nakonec jej využil i Radek.
Feydeau byl na letošní přehlídce zastoupen hned ve dvou představeních. Proč myslíte, že jsou jeho hry tak úspěšné a hrané? Radek Kotlaba: Protože jsou veselé a protože dobrých komedií není nikdy dost. Divák příliš nechce řešit v divadle těžké věci. Chce se hlavně bavit. Feydeau měl úžasně odpozorované lidské typy. Věděl, jací jsme, a to se i po více než sto třiceti letech nemění. Je ovšem jasné, že ne každému s Feydeauem kápneme do noty. Některé divačky odcházely z našich předchozích představení mírně rozladěné z toho, že z žen děláme semetriky, fúrie a hystericky uječené bytosti. Myslím si, že i toto byla Feydeauova zkušenost, kterou s ním možná někteří muži sdílí. Minimálně jde o věci, které vyvolávají smích. A to je to nepodstatnější.
Dnešní představení byla vaše režisérská prvotina? Petr Havlík: Podobnou nabídku jsem skutečně dostal poprvé. Byl jsem za to velmi rád, uchopil jsem ji za vlasy jako obrovskou výzvu. Zabýval jsem se tím vlastně každý okamžik. Přehrával jsem si scény, zkoušel, jak by to mohlo do sebe zapadat.
A jaké jsou vaše další plány? Přece neskončíte u jednoho představení? Petr Havlík: Rád bych se do režírování někdy pustil znovu. V Divadýlku na dlani jsou úžasní herci, takže to bylo velmi příjemné. Zatím však v plánu nic jiného nemám.
Divadýlko na dlani se vrací do Rakovníka vlastně každý rok. Vracíte se rádi? Radek Kotlaba: Když nemáme novou věc, se kterou bychom do Rakovníka mohli jet, začínáme být nervózní a tlačíme na to, abychom rychle něco dodělali a měli zde co hrát. Rakovník je naše velmi tradiční a velmi oblíbená štace. Do určité míry si už bez účasti v Rakovníku průběh divadelní sezóny ani neumíme představit.
Petr Havlík: Rádi se sem vracíme.
Jaké jsou záměry Divadýlka do časů budoucích? Radek Kotlaba: V současné době v intencích toho, s čím jsme přijeli letos, nepřipravujeme nic nového. Nicméně, v loňském roce měla letní premiéru hra „Noc na Karlštejně,“ ke které se pravděpodobně letos v létě zase vrátíme. Jde o čistě plenérovou a letní záležitost, bude to tedy vyžadovat určité oprášení. Petr Matoušek také píše několik historických výstupů, které by měly být odehrány u příležitosti stého výročí bitvy u Zborova. V nejbližší době začneme zkoušet, abychom v červenci mohli vystoupit jednak na Ukrajině a posléze také asistovat při oslavách výročí v Čechách. To jsou ty nejaktuálnější plány Divadýlka.
|
|
|
Další články autora: |
19.03.2018 Pivo, buřty a nenávist... |
19.03.2018 Hru si objednali legionáři |
|
|
|
Hledáme |
herečky
herce
režiséry
zvukaře
osvětlovače
švadleny
kontaktujete nás na telefonním čísle 739 017 581 nebo napište:
infodivadylko-nadlani.cz |
|
|
|